Efektivita kariérového koučování

Anotace

1.      Výzkum jako základ projektu

Výzkum mezi stovkou chlapců a stovkou dívek – žáků 3. a 4. ročníků středních škol Moravskoslezského kraje probíhal od roku 2009 a dále pokračuje. Bylo použito polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla zpracována procentuálně.

Vzory základních pokládaných otázek:

• Na základě čeho jste si vybíral / vybírala, na kterou střední školu půjdete?
• Když se vrátíme zpět ve Vašem životě a měl / měla byste možnost rozhodnout se znovu. Jak by to vypadalo?
•  Představte si, že se potkáme za 3 roky a Vy, zářící štěstím, mi budete vkládat, jakou máte perfektní práci / studujete školu. O čem mi budete povídat?
• Co potřebujete k tomu, aby se Vaše cíle vyplnily?

Jde o otázky vycházející ze systemického přístupu práce s lidmi (Bobek a Peniška, Parma).

Ze získaných a zpracovaných dat vyplývá, že 34% žáků nemělo vůbec představu, co by měli po ZŠ dělat, neměli volbu SŠ a profesního zaměření ujasněnou. Důvody rozhodnutí pro danou SŠ, kterou aktuálně studují, pak byly (seřazeno dle četnosti odpovědí):

• 60% „brali tady bez přijímaček“ (nejčastější),
• 21% „chtěl jsem jiný obor, ale nedostal jsem se“,
• 18% „chtěli to rodiče,
• 8% „doporučili mi to známí“.

O profesním poradenství na ZŠ, které by mu bylo nápomocno s volbou budoucí školy, resp. profese, se nezmínil ani jeden žák!

Jako alarmující považuji v této souvislosti vztah studentů ke studiu, kdy vyjadřovali nespokojenost s probíranými předměty, neochotu setrvat v daném oboru, touhu vyzkoušet něco jiného. Výraznou nespokojenost s volbou školy vyslovilo 30% žáků. Pozitivní je, že 32% vyjádřilo kladný vztah k současné škole. Uvažuji, zda kritérium výběru další cesty životem – „brali tady bez přijímaček“, je vhodným kritériem… Má odpověď - v žádném případě.

Studenti vyjadřovali ve vysoké míře zájem o nasměrování do budoucna, co se týče volby povolání a budoucí VŠ a potřebu orientace na trhu práce. Pouze 2 % žáků mají svou budoucí profesní dráhu ujasněnou a kariérové poradenství nepotřebují.

Z provedeného výzkumu dále vyplývá:

• 57% žáků pociťuje jako svůj hendikep nízké komunikační schopnosti,
• 23% nízké sebevědomí

Mimo výše uvedeného žáci vyjadřovali potřebu seznámení se s praxí („jak to opravdu chodí v zaměstnání, v praxi“).

Co se týče vzdělání a profesní orientace, velmi záleží na vhodně zvoleném studijním oboru, který by měl odpovídat nejen poptávce na trhu práce, ale především profesnímu zaměření a osobnosti každého žáka. To znamená, že klíčové je kariérové poradenství na základních a středních školách, které umožní profesní nasměrování žáků tak, aby se v budoucnu eliminovala jejich nespokojenost se zvoleným studiem, resp. prací a fluktuace do jiných oborů, neukončování studia, rekvalifikace, zaměstnání. Nespokojenost v práci ovlivňuje pracovní výkon, kvalitu práce a negativní reakce okolí na špatný pracovní výkon zpětně posiluje demotivaci k profesi, práci.

2.      Možnosti systemického přístupu v kariérovém koučování

Inspirace z firemní praxe… a věci se začínají měnit

Na úvod praktická ukázka využití systemického koučování ve firemní praxi (krátká kazuistika).

Jak to vidí vedoucí:

Manažer se při nástupu na nové pracovní místo potýká s návalem pracovních povinností, úkoly nestíhá plnit v termínu, zvažuje odchod.

Po 2 měsících přichází na pracoviště kouč. Vede s manažerem hodinový rozhovor, při kterém si manažer ujasní svůj vlastní pracovní postup, žádoucí stav a kroky, které provede k jeho dosažení. V následujících dnech úkoly, které si zadal, plní a jeho produktivita a pracovní výkon stoupají. Koučovaný je v práci více spokojený, rychleji se rozvíjí a zvládá stále obtížnější úkoly. Nadřízený koučovaného manažera vidí měřitelný nárůst efektivity práce. Manažer k tomu: „Již první zkušenosti se systemickým koučinkem mi přinesly vědomí toho, že ve svém životě a práci můžu změnit víc, než jsem si doposud myslel. Začal jsem si klást otázky, které jsem si dříve nepoložil, a začal jsem hledat cesty a řešení, která jsem dříve neviděl. V práci se zvýšila moje kreativita a flexibilita. V osobním životě si dokážu lépe určit, co vlastně chci a svůj čas využívám mnohem plněji.“

Zázrak? Vymyšlený příběh? Zdá se Vám to nemožné? To je právě kouzlo koučování – „stačí“ aby se sešli dva lidé, kteří chtějí spolu pracovat, jsou otevření nacházení nových možností a postupů a věci se začínají měnit…

Co to tedy je systemické koučování?

Parma (2006, s. 99) uvádí, že zkušenosti práce s lidmi v posledních desetiletích říkají, že užitečnější než analyzovat problém a jeho tzv. příčiny, je konstruovat, tvořit něco nového, žádoucího v budoucnosti (ne-problém, cíle). „Když víme, kam chceme jít, dostaneme se tam snáze“ říká Shazer (1985, s. 47). Systemický kouč se s partnerem v prvních schůzkách domlouvají na společné práci, jejím cíli a cestě, jak cíle dosáhnout. Kouč postupně pomáhá partnerovi uvidět jeho možnosti a zlákat ho k tomu, aby si je vyzkoušel (Bobek, Peniška, 2008, s. 141-142). Tímto postupem dochází také ke zkompetentnění partnera.

Partner si začne pokládat otázky, které si dříve nepoložil. Dochází ke změně v jeho myšlení či smýšlení o sobě samém. Což je významné, protože „náš názor totiž určuje, co se stane“ (Shazer, 1985, s. 41).

Projekt Kariérový koučink do škol realizovaný v rámci ESF OP VK

Na základě výstupů výše uvedeného výzkumu a na základě zkušeností s efektivitou systemického koučování byl vytvořen projekt Kariérový koučink do škol, který byl 15. 9. 2010 zahájen. Projekt je realizován za podpory ESF OP VK. Klíčovými aktivitami jsou:

• Profesní diagnostika
• Kariérový koučink
• Kompetence pro trh práce
• Osobní personalistika
• Kulatý stůl

Profesní diagnostika je vedena formou assessment centra. Tato aktivita je postavena na bázi komplexnosti, což znamená, že  úroveň sociálních dovedností a klíčových kompetencí žáků bude posuzována nejen na základě psychologických testů, ale také v rámci skupinové činnosti a prostřednictvím interakce žáků s rodiči a učiteli.

Kariérový koučink zahrnuje schůzky žáka s koučem konané v rozmezí několika týdnů. Účelem schůzek je provázení žáků na jejich cestě k volbě budoucí školy, resp. profese a pro poznání vlastních motivačních faktorů. Výstupem Kariérového koučování je žák, který má ujasněnou volbu budoucí školy, resp. profese. Bere své rozhodnutí zodpovědně a je motivovaný pro další vzdělávání a osobní růst.

První sezení jsou vedeny individuální formou, poslední sezení má formu týmového koučinku konaného za účasti žáka a v případě zájmu třídního učitele, příp. výchovného poradce nebo školního psychologa a rodičů. Týmový koučink vede k ujasnění cílů zúčastněných osob, které se mohou ve vztahu budoucí školy a profese žáka diametrálně lišit (předpoklad vycházející z provedeného výzkumu – „rodiče chtěli, ať jdu na tuto SŠ“) a provázení účastníků koučinku ke shodě. Ústředním tématem aktivity je zplnomocnění žáka ve vztahu k jeho vlastnímu životu a budoucí profesi.

Trénink Kompetence pro trh práce je veden formou zážitkového učení. Účastníci získají dovednosti a znalosti v efektivní a asertivní komunikaci, týmové práci a základní informace o aktuálním dění na trhu práce, organizaci času a práce. Efektem semináře je posílení sebevědomí a komunikačních schopností účastníků (nutnost tohoto zaměření vyplývá z výzkumu), zlepšení vztahů ve skupině a vzájemná podpora spolužáků ve vztahu k budoucí profesi.

Trénink Osobní personalistika je určen výchovným poradcům, příp. školním psychologům. Vede k získání znalostí o aktuálním trhu práce, kariérovém koučování, způsobech posuzování profesních předpokladů a pracovním právu a tím posílení jejich dovedností ve výchově budoucích absolventů úspěšných na trhu práce.

Kulatý stůl je aktivita, která přispívá k navázání spolupráce institucí počátečního vzdělávání zejména s firmami regionu a vzdělávacími institucemi formou prezentací, aktivních diskuzí a předáváním zkušeností. Aktivita vede k možnosti navázání regionální i nadregionální spolupráce školy a zaměstnavatelů a k zatraktivnění technických a jiných nedostatkových oborů.

Zástupci pozvaných firem mají příležitost se podělit o zkušenosti ze svého oboru, co všechno jejich práce obnáší, jaké mají zkušenosti se zaměstnáváním absolventů, na co by si měli dát pozor, na co by se měli při své přípravě na budoucí zaměstnání zaměřit apod. Této aktivity se účastní žáci a studenti, kteří mají možnost předat své zkušenosti se svou školou mladším žákům.

3.     Závěr

Projekt Kariérový koučink do škol bude po 3 roky přispívat ke zvýšení efektivity profesního poradenství na středních a základních školách. Využívá systemického koučování a tréninku kompetencí důležitých na trhu práce.

Literatura

BOBEK, M., PENIŠKA, P. Práce s lidmi. Brno: NC PUBLISHING, 2008

PARMA, P. Umění koučovat. Praha: Alfa Publishing, 2006

SHAZER, S. Keys to Solution in Brief Therapy (Klúče k riešeniu v krátkej terapii). London: W.W.Norton and Company, 1985

Internet

Projekt ESF OP VK Kariérový koučink do škol: https://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovy-koucik-do-skol/

Jsem autorkou projektu kariérový koučink do škol, který získal podporu ESF OP VK a byl realizován v období 15.9.2010 - 31.8.2013.

Příspěvek prezentován na mezinárdní vědecké konferenci Aktuální otázky pedagogiky, psychologie a výchovného poradenství VI. v Pardubucích, 2010. Příspěvek publikován ve sborníku z konference.