Kdo je to dlouhodobě nezaměstnaný – aneb, na které kompetence se zaměřit při přípravě studentů na praxi

Ztráta zaměstnání a nemožnost nalezení vhodného pracovního místa patří ke stresogenním faktorům. Nezaměstnanost zaujímá v seznamu životních událostí profesora Thomase H. Holmese vysokou hodnotu - 47 ze 100 bodů. Pro představu - 100 bodů má úmrtí partnera, 11 bodů přestupek (např. dopravní nehoda).  Ztráta zaměstnání anebo samotný strach z této ztráty jsou zdrojem stresů s vážným dopadem pro lidské duševní a tělesné zdraví. Častěji se vyskytují deprese a úzkosti, zvyšuje se nemocnost, nebo se zvyšuje konzumace alkoholu (Křivohlavý, 2001). Neuspokojené psychické potřeby, potřeby sociálních kontaktů, potřeby nových zkušeností, aktivity a výkonu, mají vliv na poruchy spánku, psychickou labilitu, stavy deprese. Projevují se neurotické potíže spojené s úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy, nespavostí, zvýšenou únavou, žaludečními potížemi (Buchtová, 2006). Nezaměstnanost postihuje celou psychiku člověka. Při ztrátě zaměstnání dochází ke ztrátě adekvátního prožívání času, lidé mají příliš volného času, který ale jako volný neprožívají, dochází k ochuzení společenského života i kontaktů s vnějším světem.

Tolik k tomu, co se o nezaměstnanosti píše v literatuře. Se všemi zmiňovanými skutečnosti jsem se také já, jako lektor a psycholog poradenských programů pro nezaměstnané, na kurzech setkala. Deprese, úzkosti jsou časté u žen a nezáleží na věku, vyskytují se jak u žen nad 50, tak u mladších, maminek s malými dětmi. U mužů jsem se zase setkala s agresívními strategiemi řešení konfliktů a nesdílností. To mě také přivedlo k úvaze, zda lze určit statisticky významné odchylky v osobnostních a profesních charakteristikách účastníků našich kurzů oproti normě a zda jsou statisticky významné odchylky v charakteristikách těch, kteří si našli práci v průběhu a po ukončení kurzu, ve srovnání s těmi, kteří zůstali nadále nezaměstnaní. Myslím si, že prozatímní výstupy jsou zajímavé a mohou pomoci v další práci s nezaměstnanými a zejména být inspirací pro přípravu žáků a studentů na praxi.

2.     Kdo je to nezaměstnaný?

2.1  Popis zkoumaného souboru

Výzkumu se účastnilo 180 osob v evidenci úřadů práce Moravskoslezského kraje. Všichni byli v evidenci úřadů práce déle jak 12 měsíců, jedná se tedy o osoby dlouhodobě nezaměstnané, jejichž procentní podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji byl v době výzkumu 57,5 %.

Rozložení respondentů podle pohlaví je 90 žen a 90 mužů. Všichni respondenti se účastnili tříměsíčních poradenských programů s praxí (motivy účasti zde nejsou zohledněny).

2.2  Výsledky výzkumu

Dlouhodobě nezaměstnané ženy zůstávají spíše v pozadí, nechávají za sebe mluvit druhé, jsou nerozhodné, slabé, chovají se nenápadně, váhají, drží se v pozadí, nerady vede druhé, neprosazuje se. Jsou poklidné, upřednostňují pozvolné tempo, žije beze spěchu, jsou pomalé, pasivní, nespěchají. Celkově jsou introvertní osobnosti, chovají se zdrženlivě, preferují samotu a nezávislost na druhých, jsou plaché, ostýchavé, nesmělé. Mají oproti normě nízké estetické prožívání, jsou nehudební, amuzikální, přízemní, bez uměleckých zájmů, nepoetické, necitlivé k vnímání umění a krásy. Skórují níže na škále Prožívání: jsou necitlivé, nesenzitivní, střízlivé, orientované věcně, emocionální prožívání mají utlumeno. Ve vztahu k novátorským činnostem opět skórují pod normou - upřednostňují známé, vyzkoušené a zažité, jsou těžkopádné, nepřizpůsobivé, bez flexibility, dávají přednost rutině, změny považují za obtížné. Jsou orientované na fakta, bez intelektuálních zájmů, nenápadité, nezajímají se o intelektuální témata, pragmatické, praktické. Celkově mají sklon chovat se konvenčně a zastávat konzervativní postoje, dávají přednost známému, osvědčenému před novým a neznámým, mají ohraničené zájmy. Nad normou skórují na škále skromnosti – jsou skromné, nenáročné, spokojené s málem, zdrženlivé, skromně vystupující.

Nejčastějším profesním typem u žen v populaci je typ pečující S, v čemž se nezaměstnané ženy s uvedeným shodují. K tomuto typu se váží charakteristiky jako je ochota pomáhat druhým, až obětování se v péči o druhé. Druhým nejčastějším v populaci je typ umělecký A, který není u dlouhodobě nezaměstnaných žen příliš častý a pokud se ženy s takovýmto typem na kurzu ocitla, našla v průběhu zaměstnání. Pro tento typ je charakteristická svobodomyslnost, otevřenost novým zkušenostem, výkon umělecké činnosti.

Dlouhodobě nezaměstnaní muži skórují pod normou na škále aktivnost – jsou poklidní, upřednostňují pozvolné tempo, žijí beze spěchu, jsou pomalí, pasivní, nespěchají. Celkově jsou introvertní osobnosti, chovají se zdrženlivě, preferují samotu a nezávislost na druhých, plaší, ostýchaví, nesmělí. Mají tendenci přijímat názory autorit, dogmatičtí, protipokrokoví, konzervativní, rigidní, respektují tradice, zaujatí, předpojatí. Celkově mají nízkou otevřenost vůči zkušenosti, sklon chovat se konvenčně, dávat přednost známému před novým. Na škále cílevědomosti skórují pod normou - jsou apatičtí, bez zájmu, štítí se práce, pohodlní, líní, nemotivovaní, bezcílní, nemají potřebu být úspěšní, chybí mu ambice, nemají vytčené cíle, jsou spokojeni s omezenými výkony.

Co se týče profesních charakteristik, shoduje se nejčastěji zastoupený řemeslný typ R jak v populaci, tak mezi nezaměstnanými muži, daleko méně je však mezi dlouhodobě nezaměstnanými muži zastoupen typ zkoumavý I, který je uváděn jako druhý nejčastější.

Deprese a úzkosti, o kterých jsem psala ze začátku jako o očekávaném výsledku výzkumu, nedosáhly ani u mužů ani u žen statistické významnosti. Lze dále uvažovat o tom, zda osobnostní charakteristiky člověka výše popsané, předurčují své nositele k tomu, že se snáze stanou dlouhodobě nezaměstnanými a hůře se vracejí zpět na trh práce nebo se zvýraznily právě vlivem nezaměstnanosti.

2.3  Určení struktury úspěšných a nadále nezaměstnaných v průběhu tříměsíčního poradenského programu s praxí

A teď k tomu, jací lidé jsou v návratu na trh práce úspěšnější.

1. Určení struktury z hlediska věku

U mužů i u žen jsou úspěšnější v návratu na trh práce mladší ročníky. Zajímavé zjištění z výzkumu je, že opravdu nejúspěšnější byli lidé do 39 let, ale následující skupinou jsou lidé až od 50 let výše. Muži ani ženy ve věku 40 – 49 let si v průběhu kurzu zaměstnání nenašli.

2.      Určení struktury z hlediska vzdělání

Při posouzení úspěšnosti v návratu na trh práce z hlediska vzdělání byli nejúspěšnější muži se středoškolským vzděláním (44,4 % mužů z dané kategorie), následovali muži vyučení (10,5 %) a se základním vzděláním (8,3 %). Vysokoškolsky vzdělaní muži nebyli úspěšní vůbec. Pokud se kurzu účastnil muž vysokoškolák, byl současně také profesním zaměřením typ zkoumavý I, k čemuž se váží charakteristiky jako sklon k hlubokému intelektuálnímu přemýšlení, analyzování problémů, jsou to lidé, kteří se velmi rádi učí, čtou, počítají, píší. Často jim ovšem může chybět kontakt s realitou.

U žen zase naopak byly nejúspěšnější vysokoškolačky - současně také profesním zaměřením A umělecký typ (100 % žen z dané kategorie), následovala kategorie žen se základním vzděláním (50 %), ženy vyučené (41,9 %) a ženy středoškolačky byly nejméně úspěšné (37,5 %).

Poměr úspěšnosti mužů a žen se liší v jednotlivých kategoriích. V kategorii, kde byli muži neúspěšní (VŠ), tam ženy byly nejúspěšnější a v kategorii, kde byli nejúspěšnější muži (SŠ), tam byly ženy nejméně úspěšné.

3.      Určením struktury z hlediska IQ

Při posouzení schopnosti návratu na trh práce z hlediska výše IQ se ukázalo, že nezáleží na jeho výši. Nejúspěšnější byli muži s IQ 120 – 129 (21,4 % mužů z dané kategorie), následovali muži s IQ 130 a výše (20 %), IQ 90 – 109 (18,2 %) a muži s IQ 110 – 119 (11,1 %). Ve skupině mužů s IQ 80 – 89 nebyl úspěšný žádný. V této skupině mužů byl problém s nižšími komunikačními dovednostmi a agresívním řešení konfliktních situací.

Ženy byly nejúspěšnější v kategorii IQ 90 – 109 (56,7 % žen z dané kategorie), následovaly ženy s IQ 120 – 129 (50 %), dále ženy s IQ 80 – 89 (40 %), s IQ 110 – 119 (34,8 %) a s IQ 130 a výše (27,8 %).

4.      Určení struktury z hlediska kariérových typů

Muži s kariérovým typem úředním C byli nejúspěšnější (50 % mužů z dané kategorie), dále muži vůdčí E (33,3 %) a muži řemeslně orientovaní R (14,8 %). Neúspěšní byli muži s kariérovým typem pečujícím S, zkoumavým I a uměleckým A.

Ženy byly nejúspěšnější s uměleckým typem A (100 % žen z dané kategorie), dále ženy vůdčí E (50 %), řemeslně orientované R (48 %), úřední C (42,9 %), ženy pečující S (37,0 %). Neúspěšné byly ženy zkoumavé I, v čemž se shodují s muži.

5.      Určení vztahu mezi úspěšností v nalezení zaměstnání a vybranými osobnostními dimenzemi u mužů a žen (korelace)

Pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání u mužů je vyšší u těch, kteří jsou vstřícnější, dobromyslnější, ústupnější, vlídnější, nekonfliktnější a kteří mají více pochopení pro druhé, projevují druhým přízeň, jsou ochotni pomáhat a důvěřovat druhým lidem.

Pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání u žen je vyšší u těch, které jsou více pořádné, systematické, pečlivé, metodické.

6.      Stanovení rozdílů mezi úspěšnými a nadále nezaměstnanými muži a ženami (T-test)

Muži zaměstnaní v průběhu kurzů se oproti mužům nadále nezaměstnaným častěji popisovali jako důvěřiví, bezelstní, dobromyslní, se sklonem druhé lidi hodnotit jako čestné a dobře smýšlející, jsou častěji poddajnější, vstřícnější, ústupnější, mírnější a nekonfliktnější.

Ženy zaměstnané v průběhu kurzů oproti nadále nezaměstnaným ženám jsou více pořádkumilovné, pořádné, systematické, pečlivé a metodické a popisují se častěji jako neochotné ke změně, lépe se cítící ve stabilním, jasně definovaném prostředí a dávající přednost jasně definovaným úkolům. Což je zvláštní zjištění s ohledem na v současné době propagovanou flexibilitu zaměstnanců.

3.     Na které kompetence se zaměřit při přípravě studentů na praxi

Co z výzkumu vyplývá pro vzdělávání ve školách, čím mohou školy přispět svým žákům/studentům, aby z nich vychovávali kompetentní, zaměstnatelné jedince?

Výhodou na trhu práce u absolventů je jejich věk. Výše inteligence není nijak významná ve vztahu k uplatnění na trhu práce - zaměstnání si dokážou najít lidé s IQ v celé jeho zkoumané šíři. Zvýšenou pozornost při výchově by si zasloužila skupina studentů – mužů s IQ v rozmezí 80 – 89, kde by bylo vhodné zaměřit se na posílení jejich komunikačních dovedností a rozšířit repertoár způsobů řešení konfliktních situací o neagresivní prvky.

Co se týče vzdělání a profesní orientace, velmi záleží na vhodně zvoleném studijním oboru, který by měl odpovídat nejen poptávce na trhu práce, ale především profesnímu zaměření a osobnosti každého studenta. To znamená, že klíčové je kariérové poradenství na základních a středních školách, které umožní profesní nasměrování studentů tak, aby se v budoucnu eliminovala jejich nespokojenost se zvoleným studiem, resp. prací a fluktuace do jiných oborů, neukončování studia, rekvalifikace, zaměstnání. Nespokojenost v práci ovlivňuje pracovní výkon, kvalitu práce a negativní reakce okolí na špatný pracovní výkon zpětně posiluje demotivaci k profesi, práci (a rozjíždí se spirála dlouhodobé nezaměstnanosti, po které jedinec klesá dolů).

3.1  Současný stav profesního poradenství

Z praxe z práce se studenty vím, jak je správná volba studia významná. Uvedu krátký výzkum, který jsem provedla na vzorku 90 studentů středních škol v Ostravě a mezi 10 výchovnými poradci.

34% žáků nemělo volbu SŠ a profesní zaměření v 9. třídě ujasněnu. Výraznou nespokojenost s volbou SŠ, kterou studují, vyslovilo 30 % žáků. Studenti vyjadřovali ve vysoké míře zájem o nasměrování do budoucna, co se týče volby povolání a budoucí VŠ a potřebu orientace na trhu práce. Pouze 2 % žáků mají svou budoucí profesní dráhu na střední škole ujasněnou.  

3.2  Kariérové poradenství versus kariérové koučování

Kariérové poradenství je na školách zavedeno, i přesto byly výsledky průzkumu poměrně negativní. Lze v této souvislosti uvažovat o významu slova poradenství? Pedagog, mentor, expert radí druhým, co mají dělat, jak se mají chovat, co mají studovat, na základě testů, na základě svého pohledu na žáka, studenta. Doporučuji zavedení kariérového koučování, tedy nástroje, který provází žáky/studenty na jejich cestě k volbě budoucí školy, resp. profese a v poznání vlastních motivačních faktorů. Prostřednictvím konstruktivních otázek žák/student nachází svá vlastní řešení, směr, motivaci. Kouč – průvodce pomáhá nalézt souvislosti a utřídit si myšlenky bez hodnocení. Lze předpokládat, že pokud člověk chce, ze své vlastní vůle, něčeho dosáhnout, tak je efekt daleko vyšší, než když to dělá proto, že mu to tak někdo poradil (Berg, 1991).

Pokud půjdu ve svých úvahách dále, kdo by měl kariérové koučování provádět? Pedagog, který žáky provází jejich studiem, „zná“ je, má je „zaškatulkované“? Určitě může poradit podle svého nejlepšího vědomí. Má ale potřebné dovednosti ke koučování? Zde také vidím prostor pro vzdělávání pedagogů a pro spolupráci s odborníky z komerční sféry, kteří mají zkušenosti z koučování a znalosti o trhu práce.

3.3  Trénink kompetencí pro trh práce

Z výzkumu nezaměstnaných vyplývá, že muži, kteří mají průměrnou a vyšší sociální inteligenci (jsou vstřícnější, dobromyslnější, ústupnější, vlídnější, nekonfliktnější a mají více pochopení pro druhé, projevují druhým přízeň, jsou ochotni pomáhat a důvěřovat druhým lidem) jsou úspěšnější hledání zaměstnání. Pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání u žen je vyšší u těch, které jsou více pořádné, systematické, pečlivé, metodické.

57 % oslovených žáků pociťuje jako svůj hendikep nízké komunikační schopnosti a 23 % nízké sebevědomí.

U dívek je potřeba dbát na vhodně zvolenou profesní dráhu a podporovat je v celoživotním vzdělávání. Při realizaci kurzů jsem se setkala s mnoho ženami se střední ekonomickou, resp. obchodní školou, které ve vyšším věku (kolem 50 let) nemohly v administrativních činnostech své uplatnění najít. U mužů vysokoškoláků se jeví jako potřebné vzdělávat je v oblasti organizace své kariéry, technikách hledání zaměstnání apod.

4.     Závěr

Výzkumem provedeným mezi nezaměstnanými se lze inspirovat při přípravě žáků/studentů na praxi/práci. Nač by se mělo zaměřovat poradenství, aby se eliminovala v budoucnu nezaměstnanost absolventů? Shrnutím obou výzkumů doporučuji zaměřit se na správnou volbu povolání a nácviky komunikace a sebeprezentace – tedy posílení schopnosti jednat se zaměstnavateli, a tím posílení sebevědomí v jednání s nimi. Je potřeba u žáků/studentů vybudovat takové osobní charakteristiky, přístup k životu a práci, které se v budoucnu vrátí ve formě jejich lepší uplatnitelnosti na trhu práce. Na místo poradenství doporučuji zavádět do škol kariérové koučování.

Summary

Report presents a survey with 180 job candidates registered by the Work Offices for more than 12 months. It is focused on unemployment as a psychosocial problem of the present time and on personality characteristics hampering the return of the unemployed people onto the labour market. It presents the structure of career types and personality dimensions from the perspective of the success in job search. It speculates about the role of consultancy in the area of career consultancy and gives tips, which personality characteristics are strengthened already during education process to eliminate unemployment in the future.

I suggest to focus on the right choice of profession and practising the communication and self-presentation – it means building up the skills how to deal with employers, which leads in growing confidence during communication with them, It is necessary to build up such personal characteristics by students and pupils and their approach to life and work which will in future result in their better assert on labour market. Instead of consultancy I suggest to implement carrier coaching into schools.

Literatura

BUCHTOVÁ, B. Sázejte třeba stromky. Psychologie Dnes, číslo 2/2006, s.9

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001, s.176

BERG Insoo Kim, Family Preservation, BT Press, 17 Avenue Mansions, Finchley Road, London NW3 7AX 1991

Prezentováno na mezinároní vědecké konferenci Aktuální otázky pedagogiky, psychologie a výchovného poradenství V. organizované Katedrou pedagogické a školní psychologie PdF OU v Ostravě ve spolupráci s Katedrou pedagogiky a psychologie PdF UMB v Banské Bystrici, Katedrou věd o výchově FF UP v Pardubicích a Katedrou psychologie a patopsychologie PdF UP v Olomouci v roce 2009. Příspěvek publikován ve sborníku z konference.