Neplodnost

Pokud se partnerský pár snaží počít dítě a delší dobu se to nedaří, vzrůstá u obou partnerů pocit beznaděje. Mohou se objevit pocity viny ("já za to můžu, že nemáme miminko"), pocity vlastní nedostačivosti ("nejsem schopen/a mít ani vlastní dítě, asi nejsem normální, nejsem dost dobrý/á"), pocity ztráty ženskosti / mužství ("když nemám dítě, tak to přece nejsem žena/muž"). Celkově je nedobrovolná bezdětnost velmi zatěžující a stresující pro oba partnery. 

 

Tato zátěž se projevuje v sociální oblasti ve formě sociální izolace od párů, které již děti mají, nebo vyhýbáním se kontaktů s lidmi, kteří mají nevhodné dotazy typu: "Kdy už budete mít konečně vlastní dítě?" Stres a nemožnost počít dítě se projeví také v parterském vztahu, kdy může narůstat počet konfliktů mezi partnery, vzájemné obviňování, roste napětí. Konflikty se také mohou projevit v oblasti sexuality, kdy je spontánnost a přirozenost nahrazena povinností a plánování dle ovulačních dnů. Tato situace však může partnery také naopak více stmelit.

 

Často se setkáváme se vyjádřeními typu: "Až budu mít dítě, tak teprve potom začne život!" Lidé se upínají k budoucnosti a tak jim současnost proteče mezi prsty. Uteče tak i několik let života, kterého si neužili. Mnohdy si na ta léta ani nepamatují.

 

A doporučení?

 

Zaměřte svou pozornost na to, co Vás baví, naplňuje. Myšlenky na neplodnost programově vyhánějte a nahrazujte je myšlenkami na to, co můžete ovlivnit. Stanovte si správně cíle a jděte za nimi. Mluvte o situaci spolu s partnerem, plánujte si společné aktivity, ale buďte i každý sám za sebe. Užívejte si života, který máte, protože ten ubíhá a nikdy se Vám nevrátí. 

 

Možná si říkáte "to se Vám lehce řekne!", vězte - jde to, je to mentální práce, ale jde to! Mnoho párů už to zvládlo.

 

Nečtětněkrát se stalo, že jakmile lidé zaměřili pozornost na práci, stavbu domu, adoptovali dítě, tak najednou zjistili, že čekají miminko. A proč se to stalo? Protože se uvolnili a začali být opět přirození!!!