Všechna řešení nosíme v sobě.

PhDr. Sylvie Navarová

Odborné psychologické poradenství a koučink
IČ: 04698312

Objednání: tel.: 605 214 849
sylvie.navarova@smrov.cz

 

Pro dotazy mne kontaktujte

tel.: 605 214 849

e-mail. sylvie.navarova@smrov.cz

O koučování

Jste koučka, supervizorka, psycholožka a majitelka vzdělávací společnosti. Které z těchto oblastí se momentálně věnujete nejvíce?

V mém pracovním životě jsou důležité všechny Vámi zmíněné oblasti, pokud byste se ptala, co dělám nejraději, tak odpovím, že psychologa praktikujícího terapii za využití koučovacího přístupu ke klientovi.

 

Kdybych slyšela poprvé o koučování, co si pod tímto pojmem mám představit?

Rozhovor, ve kterém kouč pokládá otázky, které podnítí Vaše myšlení a Vy si najdete ty nejvhodnější odpovědi a řešení pro sebe samu.

Jako svůj citát pro JobAcademy jste zvolila větu „Vy sami nosíte všechna řešení v sobě.“ Řídila jste se tímto přístupem odjakživa?

Byla jsem vychována, abych byla schopna si poradit a řešit věci tak, jak přicházejí. Neznala jsem teorii konstruktivismu, ze kterého vychází systemický koučinku, ale jakmile jsem se s ním seznámila, bylo mi jasné, že takto žiji. A nyní mě baví být nápomocna klientům v odhalování jejich vlastních řešení a učit je myslet na řešení orientovaným způsobem.

Pokud se ještě jednou vrátím k vašemu oblíbenému citátu, k čemu člověk potom potřebuje kouče, když nosí všechna řešení v sobě?

Jak už jsem řekla, tak kouč pomáhá rozproudit myšlení koučovaného. Když kouč položí otázku, kterou si koučovaný doposud nepoložil (nebo položil, ale nezodpověděl si ji), koučovaný nalezne své vlastní řešení, uvědomí si, co je pro něj důležité, co má udělat apod.

Byla jste tedy někdy i vy sama v roli koučovaného klienta?

Ano, a když mám tu příležitost, tak jsem koučovaná velmi ráda.

Co konkrétně vám jako klientovi koučink přinesl?

První koučink mi přinesl rozhodnutí, že si koupím vzdělávací společnost, druhý koučink mi přinesl rozhodnutí začít dělat terapii, třetí koučink mi přinesl rozhodnutí začít spolupracovat s univerzitou, už se těším na další :o)

Spatřujete v koučinku i nějaké nedostatky?

Ne každému koučink může vyhovovat a to zejména v těch případech, kdy si lidé ještě neuvědomují, že za každé rozhodnutí nesou zodpovědnost jen oni sami. Jakmile budou ochotni převzít zodpovědnot za svůj život a svá rozhodnutí, tak jim může být koučink nápomocný k seberozvoji a vyřešení problémů.

Jaké jsou nejčastější problémy, s kterými za vámi klienti přicházejí?

Vyhoření, (ne)zvládání stresu, kariéra (volba dalšího studia, nové práce)

Stává se vám někdy, že si s klientem nesednete anebo v něm daný potenciál zkrátka nevidíte?

Že si s klientem nesedneme se může stát, spíše bych řekla, že než „nesednout si“ je problém v nevyjasnění toho, co koučink je. Často koučink klienti zaměňují za poradenství, přicházejí a říkají, že jdou za koučem a druhým dechem žádají o radu. Že bych potenciál já v klientech neviděla, s tím problém nemám, právě naopak. Svou roli vnímám v tom, že klientům pomáhám jejich potenciál odhalit pro ně samotné.

Koučujete/věnujete se i mladým lidem, řekněme ve věkovém rozmezí 19-26 let? S čím většina z nich bojuje, jsou nějaké problematické oblasti, které má většina z nich společné?¨

Společné a časté zakázky této věkové kategorie jsou kariéra, sladění osobního a pracovního života a rozvoj komunikačních a prezentačních dovedností.

Kdybych se chystala jít na svou první koučovací hodinu, co od ní mohu očekávat?

To že budete přemýšlet. (Někdy to klienty zaskočí, protože očekávají rady experta.)

Předpokládám, že koučink není jednorázová záležitost, kolikrát bych jej tedy měla absolvovat? (A jak se potom liší koučink od terapie?)

Zda je nebo není koučink jednorázová záležitost, to je otázka. Když jste se ptala na mé osobní zkušenosti s koučinkem, tak všechny byly 1x a to v délce 20-40 minut. Koučink může být jednorázová záležitost, může být ale i na více setkání. Záleží na úmluvě s klientem, na jeho očekáváních apod. Stejně tak terapie může být jednorázová záležitost, jako dlouhodobá. Koučink a terapie se liší v tématech a kontextu, za kterého je provozován, a v ceně (několikanásobně je koučink dražší než terapie).

Jakým lidem byste doporučila „pořídit“ si svého vlastního kouče?

Těm, kdo plánují nové projekty (osobní, pracovní), těm, kdo mají zájem o seberozvoj, ale i těm, kdo si chtějí vyzkoušet, jaké to je – jistě objeví něco zajímavého.

Profese kouče u nás v poslední době zažívá téměř boom, jak poznat profesionála od člověka, který za koučinkem vidí pouze rychlý finanční zisk na úkor klienta?

Myslím, že to velmi rychle poznáte při prvním setkání. Obvykle bývá první setkání zdarma, právě pro vzájemné poznání se, prvotní oťukání. Pokud Vám bude toto setkání zdarma přínosné, tak neváhejte. Osobně se nepřikláním k certifikátům, jednak protože se v systemickém koučinku (který dělám já) nejsou mezinárodně uznávané certifikáty jako má výkonový koučink (ICF), a za druhé proto, že papír nedělá dobrého kouče pro konkrétního klienta.

Objevuje se mezi tématy, které s klienty řešíte i kariéra?

Ano, často.

Jaký je rozdíl mezi kariérním poradenstvím a koučinkem s kariérní tematikou?

V poradenství bych říkala jako poradce to, co se doporučuje, jak si připravit své osobní portfolio, jak upravit životopis, radila bych klientovi, konkrétní weby, kde hledat práci, školy, kurzy apod., na co se připravit u pracovního pohovoru. Jako kariérový kouč se budu např. ptát klienta na jeho představu o budoucnosti a budeme společně nastavovat kroky, jak této představy dosáhne. I životopis si může klient upravit v rámci koučinku a bude to jeho originální a jedinečný výtvor.

Existují nějaká doporučení pro mladého člověka, který sice studuje konkrétní obor, ale už tak nějak tuší, že se v životě chce živit něčím úplně jiným, ale zatím nemá jasnou představu čím? (Řekněme, přestal vidět smysl v tom, co studuje...)

Ptala bych se tohoto mladého člověka na jeho představu, když se potkáme za 10 let, o čem takovém mi vykládá, že dělá, jak žije… A pak by mě určitě zajímalo, jak si to zařídil, čím začal. Možná zjistí, že to studuje teď je tím odrazovým můstkem. Nikde není řečeno, že to to jsme vystudovali, musíme také dělat. Je to ale naše cesta, která nás utváří a všechno na té cestě je užitečné a můžeme to využít ku svému prospěchu. Je to postoji k životu i sobě samému. Mohu si vybrat, že budu nadávat na to, co se mi děje a nebo to zužitkuji.

Měla jste někdy pocit, že jste se spletla v tom, co děláte, anebo vás vaše práce naplňuje a neměnila byste (Co konkrétně máte na vaší práci ráda)?

Neměla jsem nikdy pocit, že bych se spletla. Na gymplu jsem si řekla, že „kdyby jsou chyby“ a všechno co dělám má pro mě smysl a jsem s tím spokojená.

A na závěr prozaická otázka. Jak se pohnout z místa, když se chceme dostat tam, kde chceme být?

Začít věci dělat a nejen o nich mluvit a přemýšlet. Proto v koučinku nastavujeme akční kroky, které klient v rámci spolupráce dělá.

Rozhovor pro JobAcademy Kariérního centra Masarykovy univerzity, kde jsem prezentovala spolu s kolegyní PhDr. Janou Čihounkovou, PhD. příspěvek Každná smysluplná cesta musí mít cíl. Odkaz na JobAcademy.